V první řadě záleží na tom, proč své kariérní směřování měníte. U mladších lidí je to často proto, že zjistí, že je jejich současná práce nenaplňuje, a rozhodnou se pro změnu. Ti starší jsou ke změně často dotlačeni personálními škrty ve firmě, také známými jako vyhazov. Ať už je situace jakákoli, prvním krokem je si v hlavě srovnat, proč se chceme uplatnit právě ve svém novém odvětví. Možná je to proto, že nás přitahovalo vždycky, měli jsme ho jako koníčka nebo jsme se v něm dokonce angažovali na dobrovolné bázi.

V takovém případě je ideálním prvním krokem zapojit do hry všechny zkušenosti, známosti a kontakty, které jste za ta léta nasbírali. Příklad? Rozhodli jste se místo kariéry v marketingu bojovat za záchranu planety? Využijte svých známých, se kterými jste chodili čistit potoky nebo demonstrovat za čistší ovzduší. Možná někdo z nich ví o nějaké organizaci, která by zrovna zoufale potřebovala člověka na tvorbu propagačních materiálů. BUM. Do pár dní máte práci v oboru, a navíc využijete i své současné zkušenosti.
 
Nikdy se na nový start nedívejte jako na něco, kde začínáte úplně na nule. Byli byste šokováni, kolik dovedností se dá snadno přenášet mezi odvětvími, takže na kariérním žebříčku budete stoupat rychleji, než byste si kdy pomysleli. To ostatně platí i tehdy, když je vaše nová úloha spíše z nouze ctnost než nějaký promyšlený záměr. Neberte to tak, že jenom proto, že jste někde noví, tak nemáte co nabídnout. Rozhlédněte se okolo sebe, a identifikujte věci, které jsou vám povědomé. Pokud se třeba z manuální pozice přesouváte do kanceláře, zkuste si vzít na starost, pokud vás nechají, účty a objednávky. Možná díky své praxi z druhé strany zjistíte, že váš zaměstnavatel někde platí více, než by musel. Naopak, pokud se z kancelářské krysy přeučujete na skladníka nebo dělníka, tak vaše schopnost ovládat počítač a vyřizovat objednávky se může hodit.